Bohnický hřbitov "bláznů"

Vydali jsme se na hřbitov, který je přes 45 let neudržovaný. Podle všeho zde bylo či stále je 4100 hrobů. Převážnou část pohřbených tvoří pacienti Bohnické léčebny založené roku 1903-4. Nalezli by se tu ale také vojáci z první světové války, kteří zemřeli v zajateckém táboře zřízeném v jejím areálu. Od začátku roku 1963, kdy hřbitov přešel pod správu Pohřební služby, se sem přestalo pohřbívat a v celém místě nezasáhla lidská ruka.

Při hledání tajemství ukrytých v naší metropoli se někdy vyplatí opustit její historické centrum, protože i na periferii se najde hodně zajímavých cílů, kam může zvědavý poutník zabrousit. Jedním z nich je určitě starý bohnický hřbitov, který kdysi patřil ke zdejší známé psychiatrické léčebně. Láká nejen milovníky historie a melancholických procházek, ale už dlouhá léta se stal také jakýmsi satanským chrámem v přírodě.
Bohnická léčebna byla založena v roce 1903 a velmi záhy se součástí jejího areálu stalo i místo, kam byli zdejší chovanci pohřbívání. A nejen oni. Věčný sen tu sní od 1. světové války i italští vojáci, kteří obývali zajatecký tábor zřízený v léčebně. Většina z nich zemřela na tyfovou epidemii. V roce 1932 jim byla zde instalována pamětní deska.
Už samotná historie hřbitova je pochmurná víc, než je tomu u jiných podobných zařízení. Osudy pochovaných nebožtíků byly veskrze smutné a tento smutek a zmar jako by prostoupily celý hřbitov. Nachází se tu téměř čtyři tisícovky hrobů, dnes už v naprosto dezolátním stavu. Pohřbívat se tady přestalo už před 60 lety, i když se tu objevují ojedinělé náhrobní nápisy z pozdější doby. Poloilegální pohřební rituály už k tak dost pochmurné atmosféře přispěly ještě větší temnotou. A poslední ránu zasadil hřbitovu neúprosný čas…
Dnes je sice nepřístupný, ale vzhledem k tomu, v jak žalostném stavu je, šikovný návštěvník někde příslovečnou „díru v plotě“ vždycky najde. Vyznavači gotických příběhů si přijdou na své. Hroby zarostlé břečťanem, propadající se náhrobky, smutek a opuštěnost. Chátrá i kostelík a márnice. Nelze se tedy divit, že starý bohnický hřbitov se stal oblíbenou lokalitou, kde si dávají dostaveníčko satanisté ke svým rituálům. Pokud vás tedy láká pochmurná nálada zmaru a beznaděje, jsou Bohnice pro vás jako stvořené. Ale jak prozrazují fotografie z těchto míst, i podobná místa mají svůj nesporný půvab. Údajně se zde nachází i hroby se zednářskými symboly.
Redakce Tajemných míst vyhodnotila toto místo jako nejvíce tajemné na území hlavního města, už jen ten chlad a zvláštní vítr co nás provázel. Proto se chystáme o tomto místu natočit rozsáhlejší reportáž začátkem listopadu ,pouze pro Vás fanoušky našich stránek a nebude to žádná turistická dokumentaristika.
V současné době především řešíme povolení natáčet, abychom mohli přinést i noční záběry a zázemí pro speciální tým paranormálních jevů z Jihlavy, který spolupracuje s prestižním americkým rádiem o nevysvětlitelných jevech.

GPS : 50° 8'20.24"N 14°24'14.06"E

Fotografie: Jan Štěpánek, historické fotografie poskytla Renata Molová

Obří hrad na Šumavě: Jaké tajemství skrývají jeho sutiny?

Nevíme, kdy byl postaven, proč, netušíme, kdo ho obýval a zda vůbec někdo, co se uvnitř hradeb ve skutečnosti odehrávalo, ani jak zanikl a kdy upadl v ruiny. Obří hrad u osady Popelná na Šumavě skrývá tolik tajemství jako žádný jiný v širokém okolí. I proto je středem zájmu záhadologů i archeologů. Všichni totiž stále věří, že svá tajemná zákoutí podivuhodný hrad ještě odhalí…

Říká se o něm leccos. Že ho postavili obři, že sloužil děsivým keltským rituálům, že se v něm prolívala krev i to, že mělo sloužit jako ochrana před zlem. Nikoliv však před nepřátelskými vojsky, jak by se na takový hrad slušelo a patřilo, ale před démonickými silami a takzvanými beztělci, kteří zde měli být navždy uzavřeni v pevných hradbách. Co k se na podivném místě v srdci Šumavy skutečně dělo, už se s největší pravděpodobností nikdy nedozvíme. Všechny stopy odvál čas, přírodní katastrofy, ale také lidská ruka a dost možná ta obří.

Mají v tom prsty obři?

O obrech se tady mluvilo odnepaměti. I když verze o tom, že hradiště postavili Keltové, se jeví mnohem pravděpodobnější, variantě zásahu obří ruky nahrává hned několik skutečností. Nadmořská výška 980 metrů, na které stojí, z něj dělá nejvýše položené hradiště v Česku. Stojí na místě neblízko důležitým tepnám a na strategicky naprosto bezvýznamném místě. Proč? Měl snad Obří hrad něco ukrýt? Něco, čeho se lidé báli a jejich jediným přáním bylo mít to bezpečně ukryté daleko od jejich očí?
„Mnohé kopce byly z nějakých nám dnes neznámých důvodů považovány za vstupy do podsvětí říše mrtvých. Není vyloučeno, že takovým vstupem do jiného světa byl i Obří hrad, a proto také nikdy nebyl trvale osídlen, jak potvrzují dosavadní archeologické průzkumy," tvrdí přední český záhadolog Vladimír Liška s tím, že si je jist, že primárním účelem hradiště bylo chránit oblast před duchy a démony, ve které Keltové zarytě věřili.
Obrovský otazník visí i nad zánikem hradiště. Dnes z něj zbyly jen sutiny, které ponurému vrchu ještě přidávají na tísnivé atmosféře. Nenašly se žádné věrohodné důkazy, které by odkazovali k lidským počinům v místě, proto i zánik se spíše připisuje přírodě. Dodnes je vrch častým terčem blesků, dříve čelil zemětřesení i ukrutně silným vichřicím. Dokázala by však příroda v tuzemsku udělat z rozsáhlého hradiště takovou spoušť? Nebo je to dílem démonů, o jejichž existenci v místě se dříve nepochybovalo?

Fakta o Obřím hradu

• GPS: 49.105006° N, 13.592663° E
• Nadmořská výška 980 m
• Nejvýše položené hradiště v Čechách
• Celková plocha původního hradiště byla 2,6 ha
• Nebyl trvale osídlen
• Mohl sloužit jako posvátný prostor
• Příčina vzniku ani zániku není známa
• Zbytky valů hradiště byly objeveny až v roce 1926
• Odhad vzniku: 2. – 1. Stol. př. n. l.
• Reálné možnosti účelu: svatyně, úkryt pro rýžované zlato z nedaleké říčky Losenice
• Areál tvoří vnitřní akropole opevněná dvojitým pásem kamenných valů a předhradí obehnané dvoumetrovým širokým náspem

Pověst

Podle pověsti byl v minulosti Obří hrad sídlem devíti obrů. Když k nim jednoho dne přišel chudý krejčí, který nedokázal uživit svých deset dětí, s prosbou o pomoc, se zlou se potázal. Obři jej namísto pomoci shodili ze srázu a jeden po něm dokonce hodil kámen. Krejčí pád přežil, a když přišel k sobě, poznal v onom kameni velký kus zlata. Díky němu měl vystaráno až do konce života. Jiná pověst vypráví o tom, že obrovská kost, kterou tady vesničané našli, sloužila dlouhá léta jako lávka přes říčku Losenici. Další o tom, jak hradiště zaniklo. Za jeho skonem údajně stojí poslední člen bratrstva Vyvolených, který před dvěma a půl lety vstoupil s prokletým kamenným klíčem do hradiště. Brána hradiště se zavřela za jeho zády i nad hlavou a z obrovského hradu zbyla jen hromada kamení, kterou známe.

Jak se tam dostat?

Z Kašperských Hor se vydejte po silnici č. 145 směrem na obec Stachy. Zhruba v polovině cesty přijedete do obce Nicov, odbočte doprava na silničku, která vás zavede až do Popelné. Jeďte až na samý konec silnice, kde pohodlně zaparkujete. Dále už musíte po svých. Půjdete po polní cestě, na kterou asi po třech stech metrech navazuje lesní cesta. Před sebou budete mít asi sedmi set metrový výšlap.

Hrad Houska: Brána do pekla, nebo nacistická svatyně?

Záhadologové ho označují za nejtajemnější místo v Česku, popisy paranormálních jevů, které se v místě nepravidelně zjevují, by vydaly na pořádně obsáhlý svazek. Tajuplná výzdoba interiéru, výskyt radioaktivní vody i pověstná díra do pekla, jež je dnes údajně zastavěna hradní kaplí, řadí Housku do přehledů nejzáhadnějších míst tuzemských i zahraničních publikací. Že hrad Houska obývalo ztělesnění zla, je jisté. Přízviska Brána do pekel však dostál až o několik staletí později, než uvádí pověsti. Bylo to v roce 1939, kdy se na Housku přestěhoval oblastní štáb jednotky SS. Z Housky se rázem stal dům hrůzy a údajně také místní centrum nacistického spolku Lebensborn. Dnes bychom řekli "nevěstinec", ovšem jen pro blonďaté a modrooké. Jeho účelem však nebylo nezávazné pobavení, ale prvoplánové početí dětí pravé árijské rasy, které nahradí odsunuté nebo vyvražděné obyvatelstvo. Tyto informace se dochovaly jen ve vzpomínkách pamětníků, žádné hmotné důkazy pro to nejsou. Potvrzuje to však fakt, že Houska v té době byla centrem výzkumu, vědci ovšem Housku živí neopustili. Aby zajistili stoprocentní mlčenlivost, nacisti je údajně zavraždili a zazdili uvnitř hradu. Uvádí se, že na Housce skonal i někdejší nacistický důstojník Ernst Schambacher. Pravděpodobně spáchal v květnu 1945 sebevraždu.
Houska v minulosti odkryla i jiná svá tajemství. Básníku Karlu Hynku Máchovi ukázala cestu do budoucnosti.

Fakta

• GPS: 50°29'25.004"N, 14°37'25.831"E
• Hrad byl zpřístupněn veřejnosti vůbec poprvé až v roce 1999
• V 80. letech byla zahájena přestavba na rekreační středisko pro zaměstnance Spolany Neratovice
• v roce 1974 zde nahrála svou nejstarší dochovanou „studiovou" nahrávku undergroundová skupina Plastic People Of The Universe
• během 2. sv. války sídlily na Housce jednotky SS, do přilehlých skal vytesali bunkry, které sloužily jako pozorovatelny
• v roce 1943 zde Hlavní říšský bezpečnostní úřad vytvořil archiv zkonfiskovaných knih (Burgund II). Některé prý byly vázané v lidské kůži. Všechny se dnes považují za ztracené
• v roce 1924 hrad koupil senátor a prezident plzeňských Škodových závodů Josef Šimonek
• skalní útvary v okolí Housky si oblíbil básník Karel Hynek Mácha, údajně zde zabloudil a musel přečkat noc pod širým nebem mezi skalami
• před revolucí na Housce pracoval jako kastelán známý evangelický farář a politik Svatopluk Karásek
• Hrad byl založen v druhé polovině 13. století Přemyslem Otakarem II.
• Původně, v 9. století, na tomto místě stávalo hradiště, které nechal pro svého syna Housku vystavět Slavibor z rodu Pšovanů

10 neuvěřitelných pověstí o hradu Houska

1) Podhradní kaplí je zazděná průrva do pekla, místa se odjakživa lidé báli, a tak jinechali zasypat, ukázalo se ale, že je bezedná, a tak ji museli nechat zazdít apřímo nad ní postavili atypicky uprostřed hradního areálu hradní kapli
2) Dozvědět se, co se odehrává v otvoru, lidi vždycky lákalo. Proto tam spustili vězně, kterému slíbili milost za to, že vypoví, co viděl. Vězeň ale po chvíli začal hystericky křičet a prosit o pomoc. Vytáhli ho s úplně bílými vlasy-hrůzou zešedivěl, popsal, že dole řádí ďáblové, ale víc z něho nedostali, za dva dny zemřel
3) Tajemným otvorem se dá údajně sestoupit do světa nelidí.
4) Pod Houskou prý vedou podzemní chodby, podle různých pověstí vedou na nedaleký Bezděz nebo do Tibetu
5) Skutečná brána do pekla se podle některých nenachází pod hradní kaplí, ale několik kilometrů od hradu, na vrcholu nedalekého kopce, kde kdysi stával barokní kostelík
6) Tajemný průchod stráží mnich bez tváře, oděný do černého pláště. Potuluje se skalními chodbami
7) Na Housce straší Oront, vůdce švédských vojáků z Třicetileté války. Je prý vespolku s ďáblem, od kterého dostal černou slepici, která mu přinesla nesmrtelnost
8) Nedaleko hradu se nachází Ďáblův kámen. Kdysi tudy procházel čert a na zádech nesl lakomého sedláka. Ten byl ale tak těžký že ho usadil na kámen a sám se posadil vedle něj. V kameni po něm zůstala stopa kopyta a řetězu
9) V noci se na Housce ozývají děsivé hlasy, praskání, hlasité kroky i neidentifikovatelné zvuky, které přicházejí jakoby odnikud
10) V hradní studni, o které se také mluví jako o jednom z možných vchodů do pekla, sedí čert. Tomu nahrává i fakt, že na Housce byla vždycky nouze o vodu

Jak se tam dostat?

Nejsnáze se k hradu dostanete od Mladé Boleslavi posilnici č. 38 (směrem na Českou Lípu), v obci Obora odbočíte doleva nasilnici č. 273 a projedete obec Okna, až dorazíte do Žďáru. Ve Žďáru odbočíte doleva na vedlejší, která vás zavede přes vísku Kruh až na Housku; Ve směru ze Mšena jeďte po vedlejší silnici přes obce Nosálov a Bezdědice až do Žďáru aodtud doleva přes Kruh do Housky. Jet se dá také od Tubože údolím do Dolní Housky a odtud strmě nahoru k hradu.
Velké parkoviště je v Housce asi 700 metrů od hradu, pár parkovacích míst je i přímo u vstupní brány, musíte mít ale štěstí.

Dejte nám LIKE :D